Italia, Sicilia – Palermo, Solunto, Mondello

Na víkend 24. – 26. listopadu jsme měly s Catrinou naplánovaný výlet na Sicílii, konktrétně do města Palermo. Ano, jeden z důvodů, proč mě napadlo jet do Palerma, prostě je hra městečko Palermo! Asi měsíc a půl předem jsme hledaly letenky, ale nakonec jsme se rozhodly pro autobus, i když letenky vypadaly levnější – jen 36 euro zpáteční cesta, tak nakonec, když jsem zadala pro dvě osoby, cena se zvedla, pravděpodobně tam bylo poslední sedadlo za nízkou cenu. Autobus jel přes noc, takže jsme mohly spát (teda já, Catrina nějak spát nemohla). Autobus vyjížděl ve 21:30 z Napoli. Do Palerma měl přijet v 5:30 ráno, ale pro nás naštěstí měl zpoždění a přijeli jsme až v 8:30, ale to byla pro nás výhoda, protože jsme stejně nevěděly, co dělat tak brzo v Palermu. Když jsme tam přijely, šly jsme se trochu projít, bylo krásně, nádherně modrá obloha a vážně teplo. Na ubytování jsme mohly přijít už v 10:30, tak jsme to v pohodě našly a pak přišla i naše ubytovatelka – mladá holka Justina, která je z Litvy a nyní bude už skoro rok na Sicílii. Byla moc milá a nabídka nám, že můžeme večer přijít na večeři, kterou bude vařit jedna holka z Maroka, kuskus s masem a že se na to pak složíme. Tak jsme souhlasily. Dala nám mapu a ukázala nám, co je zajímavého v Palermu. Ubytované jsme byly v roztomilém malém bytečku, který jsme měly jen pro sebe, protože hostel, kde jsme měly být, byl prý vytopený. Pro nás to bylo štěstí, protože jsme nemusely sdílet koupelnu s ostatními hosty. Potom jsme se byly podívat v překrásné katedrále, já jsem šla i na střechu, kde byl báječný výhled. Pak jsme si tak prošly město a šly jsme do různých kostelů. Jen problém v Palermu je, že se platí tzv. podle mě "povinný" vstup, je to většinou 1, 2 nebo 3 eura. Viděli jsme jeden nádherný kostel, který měl nádherný strop, dám potom fotky na rajče a můžete se podívat. Pak jsme se vrátili na byt a chvilku jsme si odpočinuly a pak jsme se šly znovu projít a v 8 nás vyzvedla Justina s jejím přítelem Mariem, z čehož jsem později pochopila, že Mariovi a nějakému jeho společníkovi patří byty a ona pro něj pracuje. Na večeři byl mimo jiné kluk z Francie, pak holka z Japonska, někdo ze Španělska, chlap z Egypta a holka z Maroka. Vařila právě holka (paní) z Maroka s tím z Egypta a vařili typické jídlo kus kus s jehněčím masem, dýní, cuketou, zelím, rajčaty, cizrnou. Bylo to luxusní! To maso se rozpadalo na jazyku! Sice jsme jedli až cca v půl 12 v noci, ale počkat si se vyplatilo. Po večeři jsme si dali typické italské mini kafe a šli jsme s Catrinou do našeho bytečku.

V sobotu jsme si trochu přispaly, teda Catrina hlavně si chtěla přispat, protože v buse nespala a šly jsme spát asi v jednu nebo později.

Takže jsme jeli směr Solunto – archeologické naleziště až v 11 hodin, byly jsme tam cca v půl 12 a vydaly jsme se pěšky asi další půl hodiny k arch. nalezišti. Bylo to totiž na kopci. Víte, mě by ani nenapadlo jet, ale Catrina je zapálená archeoložka a upřímně, taky není na škodu se dozvědět nějaké věci z historie a celkově jsem tak zjistila, že když někde jste, tak se dozvíte nejvíc. Jestli se o něčem učíte ve škole, podle mě to za chvilku zapomenete, ale když pak na těch místech jste – například v Pompejích – spojíte si to všechno dohromady – výbuch sopky v roce 79 n.l., upřímně, před tím jsem věděla, že existují nějaké Pompeje a že někdy zanikly protože vybuchla sopka, ale více mě to nezajímalo, ale když tam jste, tak je to prostě úplně něco jiného. Tak zase zpátky – Solunto je archeologické naleziště, kde byly právě nalezeny zbytky města také staré kolem 2 000. Bylo to moc krásné už také z toho důvodu, že to na kopci s nádherným výhledem a nikdo tam nebyl. Líbilo se mi to tam více, než v Pompejích, protože tam také nebylo tolik lidí, teda, nebyl tam skoro nikdo. Catrina byla nadšená z toho, že se tam válely kousky keramiky – ano kousky keramiky staré 2 000 let! Ten den jsem se chtěla i koupat, ale nakonec jsme k moři přišly pozdě a už byla zima. Večer jsme si objednaly pizzu, sice nebyla tak skvělá, jako v Napoli, ale byla dobrá a hlavně nebyla mražená.

V neděli jsme vstaly dřív a šly jsme do Archeologického muzea – ano Catrina mě tahá po takovýchto místech, nejdříve jsem tam nechtěla jít a chtěla jsem jet rovnou na jednu pláž, ale ona řekla, že můžeme jít do muzea a pak jet na tu pláž společně a jsem ráda, že jsme to takhle udělaly. Muzeum bylo opět zajímavé, ale mohly jsme jen do přízemí a do prvního, ani do druhého patra jsme nemohli, protože to nejspíš rekonstruovali, nebo nevím, ale bylo to prostě zavřené. Pak nastala část, kde sehnat lístky na bus, takže jsme se tak nějak prošli, optali se a naštěstí jsme narazili na tabák, kde lístky prodávali. S jedním přestupem cesta trvala cca 45 minut a pak jsme přijeli na překrásnou pláž! Tak modré moře jsem ještě neviděla. Prostě krásné, takže jsem se svlíkla a rychle jsem tam vletěla! Lidi chodili v zimních bundách a nevěřícně koukali. Každopádně to stálo za to. Nejdřív to bylo příšerně ledový, ale po chvilce jsem si zvykla a udělala jsem i pár temp, ale radši jsem tam byla jen chviličku. Moře mělo prý cca 18 stupňů, což je v pohodě, protože na začátku července oceán v Portu v Portugalsku měl taky 18. Pak jsme se šly trochu projít a koupily jsme si pivko a pak jsme už radši jeli směrem na autobusové nádraží. Ještě vám chci povědět o řidiči autobusu, jeli jsme totiž se stejným řidičem do Palerma i zpátky! Takže nejdřív jsme se ptaly na informacích, jestli autobus jede z tohoto nádraží a řekli nám, že ano a pak když jsme ho tam viděly, tak jsme byly trochu víc v klidu. Čekaly jsme tam totiž cca od 17 a bus měl jet v 17:30 a někdy tam v 17:40 tam stále nebyl, ale právě, když jsem viděla toho řidiče, myslela jsem si, že s námi pojede zpátky. Vyjeli jsme asi v 18:00 a do Napoli jsme přijeli už v 5 ráno. Takže když jsem přišla na kolej, tak jsem se ještě umyla a lehla jsem si a spala jsem ještě přibližně do 11. Do školy jsem šla od půl 2 do 3.

Abych tak shrnula výlet na Sicílii, bylo to krásné, moc ráda bych se tam znovu vrátila a hlavně na ty nádherné pláže. Nechtěla bych tam být během léta, protože to tam musí být vedro k nevydržení, ale nejspíš květen, červen nebo září a říjen tam musí být prostě nádherné.

A já jsem už za 3 týdny doma, takže to utíká opravdu rychle, do toho budu mít asi ještě nějaké zkoušky, takže budu mít co dělat a příští týden je poslední týden školy!