Ahoj, takže se vám hlásím po celých čtyřech letech! Ano, tak dlouhá doba uplynula od toho, kdy jsem byla naposled na delší čas v zahraničí a to na Erasmu v Litvě. Ještě teď nemůžu uvěřit tomu, že jsem se na Erasmus přihlásila znovu a ještě do země, kde vám angličtina moc platná nebude - a to do Itálie. První a úvodní článek bude trochu delší, přece jenom jsem tu již skoro 14 dní a trochu jsem se zabydlela, takže by bylo dobré napsat své dojmy, abyste si je mohli přečíst.
Do Neapole jsem přiletěla 19. září v 8,20 ráno. Zjistila jsem si, jak se dostat z letiště na koleje zvané Residence v ulici Vico Paradiso. Dozvěděla jsem se, že musím na autobus Alibus a dále vlakem - následně jsem zjistila, že vlak znamenal metro! Z hlavní stanice to bylo pouhé dvě zastávky metrem. Tak jsem se svým 20 kilových kufrem dorazila na stanici Montesanto a pomocí google maps jsem se nějak doplahočila na koleje. Tady mě již očekávali - naštěstí, a dokonce byla na kolejích na recepci i Alesandra, která mluví anglicky. Bydlím v druhém patře v pokoji číslo 5 (neboli secondo piano stanza cinque). Moje spolubydlící je černoška, jmenuje se Mushtaq, narodila se v Dánsku a nyní bydlí v Anglii! Takže to znamená, že umí perfektně anglicky, takže si to dovedete představit...
Teď bych vám ráda popsala s kým se tu bavím. Tak mám tu pár "kamarádů", moje spolubydlící je super, je hrozně milá a myslím, že bydlení s ní nebude vůbec problém, potom je tu Paula...je to polka a je taky hodná, ale není to typ člověka s kterým bych já byla velká kamarádka, potom je tu Catriona, němka, která je sice fajn, ale je taková svá, každopádně s ní nejvíc bavím, dále tu jsou dvě španělky Paloma a Mercedes - Paloma moc neumí anglicky, ale je milá, Mercedes je vtipná, umí anglicky, ale je hodně, jak to říct, všechno ví, všechno zná a je neskutečně soutěživá (hráli jsme karty), Alex - to je španěl a je vážně milej, Yesuf - turek, který ale vážně neumí anglicky a ani italsky, jsem zvědavá, co tu bude dělat, Pinar - turkyně, která anglicky umí a je milá, ale nějak nevím, zda se chce bavit se mnou, zvala jsem jí na dva výlet, ale nechtěla jet, možná je to tím, že přijela před dvěma dny... Tak tyto lidé, které jsem popsala s vyjímkou Catriony, bydlí na kolejích. Takže to vypadá, že by tu mohla být zábava, ale to uvidíme časem.
Už jsem měla pár menších krizí, že to byl špatný nápad a neměla jsem jezdit, ale vždycky jsem si napsala s nějakým kamarádem/kamarádkou z ČR, s někým z rodiny nebo s Míšou a bylo to hned lepší!
Tak co se týče tohoto bláznivého města - opravdu si na něj musíte zvyknout, ale je úžasné. Má samozřejmě i své stinné stránky, ale myslím, že převažují ty pozitivní. Na co si musíte rychle zvyknout a moc to neřešit: nepořádek všude, hovínka od psů všude, troubení, různí lidé, ŠVÁBY :D (jednoho jsem omylem zašlápla v kuchyni, ale další jsem neviděla). Co je tu super - stále se něco děje, krásný výhled na město, na Vesuv i na moře, úzké uličky, mnoho kostelů a památek, koupání v moři, italština, zmrzlina a pizza, milí lidé.
Již jsem byla i na pár výletech - na ostrově Capri, na pláži Gaiola a v Pompejích. Nejvíc se mi líbilo Capri, opravdu to tam bylo nádherné a nakonec jsme se i vykoupali. Krásné výhledy a nádherné modré moře, výlet na lodi, prostě krása. Na pláži Gaiola bylo také krásné koupání - a stala se mi taky taková věc - plavala jsem a najednou jsem cítila něco na zádech, tak jsem to pochopitelně rukou odstrčila a ucítila jsem lehké pálení, tak jsem se podívala pod vodu (měla jsem brýle na plavání) a bylo to medúza! Naštěstí mě to ale jen pálilo opravdu malinko, ale moje první reakce - pomoc umřu! Naštěstí jsem se zeptala Catriony a Alexe a ti mi řekli, že se nemusím bát, protože tady žádné nebezpečné medúzy nejsou, takže mě uklidnili. Pompeje jsou prostě nádherné, první neděli byl vstup zdarma, takže jsme toho s Catrionou využily (i když ona studuje archeologii, takže má vstup zdarma furt) a strávily jsme tam 4 hodiny, ale bylo to vážně krásné.
Capri
Gaiola beach a výhled na Vesuv
Vesuv
Pompeje
Co se týče školy, tak chodím na kurz italštiny, který je každý den 16-18, učitel se jmenuje Antonio a je hrozně hodný, ale jede teda hodně rychle. Rozdělil nás na dvě skupiny, jedna pokročilý by měla chodit úterý a čtvrtek a začátečníci pondělí, středa, pátek, zatím ale chodím každý den, taky protože jsem neměla občas co dělat, tak jsem tam radši šla. Italština není tak těžká, ale nemám žádné základy, takže je to pro mě těžké. Zítra v pondělí máme Erasmus welcome day, kde se dozvím asi víc informací o studiu, o předmětech a tak obecně.
Tak se mějte hezky a těším se na vás domů :)