Ahojky tak upřímně se omlouvám, že jsem tak dlouho nenapsala. Za poslední týden a půl se toho dost událo. Byly super chvíle i trošku horší, ale nakonec všechno dobře dopadlo a tak jsem se až teď dostala ke psaní.
Litva – Lotyško (večerní Hora křížů, Jurmala a Riga) 18. – 20. 10.
Moji kamarádi z Vilniusu a i z Kaunasu se spolu domluvili, že pojedou na výlet Litva – Lotyško – Estonsko, na celý týden. Já jsem bohužel na celý trip nemohla a tak jsem se rozhodla, že s nimi pojedu jen na víkend, protože jsem už dlouho plánovala, že chci navštívit Rigu. Kluci půjčili auta (dvě velké dodávky). Vyjelo se v pátek odpoledne po škole, každé auto jelo samostatně, protože jedno auto jelo pro nás do Kaunasu a tak by se nevyplatilo a bylo by zbytečné, aby sem jela obě auta. Navečer, když se pomalu začalo stmívat, jsme dorazili na Horu křížů, kde byl plánovaný sraz s druhým autem. Bylo světlo, ale už byl vidět krásný velký měsíc na obloze a Hora křížů tak působila velice tajemně. Procházeli jsme si s poklidem horu křížů a pozorovali krásný západ slunce. Podívat jsme se byli i v blízkém kostele, o kterém jsem neměla ani tušení, protože když jsme byli na Hoře křížů s rodiči, Janičkou a Radkem, tento kostel byl celý schovaný v mlze. Pak konečně, když už byla tma, přijelo druhé auto a mohli jsme vyjet směr Riga.
Cesta do Rigy probíhala docela v klidu, až pak najednou naše auto zastavilo na krajnici a podle vůně bylo jasné, že se stalo něco s kolem. První akce byla, že kluci zkusili kolo dofouknout (musím zmínit, že v našem autě byli dva kluci a sedm holek), ale po pár ujetých metrem bylo jasné, že se kolo musí vyměnit. Další problém byl, že jsme nemohli najít hever, potom, co jsme zastavili asi tři auta, se Martina ze Slovenska pořádně podívala pod sedačku a hever hned našla. Další věc byla, že hever byl nízký, ale nakonec se to podařilo a kolo vyměnili. Já jako nezávislý účastník jsem postávala vedle auta, směrem k příkopu (aby mě nesrazilo auto) a pozorovala, jak se věci vyvíjejí. Během tohoto postávání jsem také zjistila, že můj mobil je náchylný k nízké teplotě (asi kolem 0
Další den ráno jsme se už probudili do krásného slunného dne a vyjeli jsme autem směr Jurmala (přímořské turistické městečko), kde jsme prošli třídou, kde byly různé stánky a došli jsme až k moři a podél pláže jsme se zase vrátili k autům. Pak jsme jeli do Rigy, kterou jsme prošli, došli jsme si na "typické lotyšské jídlo" bramboráky a navečer jsme jeli zpátky do hostelu. V hostelu jsme si trochu odpočali, a protože byla sobota večer, jeli jsme znovu do centra, kde jsme navštívili takový trochu "underground klub" a pak ještě jeden, kde byl punk-rockový koncert. Sice jsme slyšeli jen tři písničky, ale stálo to za to. Potom už bylo docela pozdě a tak jsme zašli do McDonaldu a pak jsme taxíkem v 5 lidech jeli na hostel. Vyspali jsme se už v povlečených postelích a v neděli ráno jsme já s Martinou jely autobusem do Kaunasu a ostatní pokračovali autem směr Estonsko. Výlet to byl super a jsem moc ráda, že jsem viděla Rigu za krásného počasí.
Estonsko – Finsko – Švédsko (Tallin, Helsinki, Stockholm) 26. – 28. 10.
Ve čtvrtek (25. 10.) za mnou přijel na návštěvu Míša, takže si dovede představit, jakou mám radost. Ještě, než začnu psát o našem super výletě, bych zmínila, že dny mezi návratem z Rigy a příjezdem Míši byly dost těžké, protože jsem musela dokončit jednu seminárku, další seminárku napsat a ještě jsem měla dva midtermy (testy v půlce semestru) a to z angličtiny a z francouzštiny, ještě nevím výsledky, ale myslím a doufám, že dopadly dobře. Seminárky se mi také povedly napsat, ale hodnocení stále nevím. Co vím je, že jsem již splnila jeden předmět (Sociální psychologii) a mám z ní 4 kredity. Jupííí.
V pátek ráno jsme s Míšou nasedli na vlak do Vilniusu, a když jsme tam přijeli, došli jsme za Vlastou (Týnou), nechali si u něj věci, abychom je nemuseli tahat, až si budeme procházet Vilnius. Vilnius je krásné město, byla jsem tam potřetí, ale přijde mi, že jsem nikdy neměla pořádně čas na to, si ho projít, tak snad se ještě čas za ty další dva měsíce najde. Došli jsme si s Míšou na jídlo, koukli jsme se na hlavní náměstí a pak jsme si skočili k Vlastovi pro věci a jeli jsme na českou ambasádu, kde jsme (jako správní občané ČR) si odvolili. Pak jsme šli nakoupit a na sraz, odkud se jelo na nás trip. Vyjelo se v 8 večer z Vilniusu a v 6 ráno jsme dojeli do Tallinu, já už jsem docela zvyklá v autobuse spát, takže jsem se vyspala. V 8 ráno nám jel trajekt směrem Helsinki. Když jsme si brali věci z autobusu, bylo to vše tak trochu narychlo, takže jsem samozřejmě zapomněla v buse průvodce Helsinki, kterého mi poslala mamka z domova, ale to už se stává. Do Helsinek jsme přijeli v 10:40 a i když pršelo, náladu nám to nezkazilo a čas v Helsinkách jsme si užili. Dokonce jsme si i dali jídlo a to kebab, já ho měla s rýží a Míša s hranolky a stál nás každého jen 5 eur, což je na cenu v Helsinkách krásné. Byli jsme se podívat v evangelicko-luteránském kostele a také u Národního muzea Finska.
Odpoledne v 17:30 jsme už zase byli v lodi, ale ve větší a vypluli jsme směr Stockholm. Plánovaný příjezd (příplav :D ) byl v 10:00 místního času (ze soboty na neděli se měnil čas na zimní a vzhledem k tomu, že je jiný čas v Helsinkách a ve Stockholmu, tak jsme si naspali o dvě hodiny víc) a také jsme v 10 přijeli. Jako první jsme měli v plánu vidět Ericsson Globe Arenu a tak jsme vytáhli mapku a díky Míšovi jsme k ní došli správnou a nejrychlejší cestou. U Globe Areny je nějaké nákupní centrum, tak jsme si vyměnili peníze (samozřejmě jsme pak zjistili, že by bylo možná lepší vybrat z bankomatu, ale co) a šli jsme na nějaké autobusové nádraží. Po menší hádce, jak a kudy kam se dostaneme, jsme se došli zeptat a koupili jsme si lístky na metro a dokonce jsme i nastoupili na správné metro a dostali se do Old Town (Starého města) do centra. Počasí bylo nádherné a tak ve svitu sluníčka ještě více vynikly krásné stavby a domy v centru Stockholmu.
Viděli jsme Riddarholmský kostel, Královský palác s výměnnou stráží, Německý kostel i Radnici. Pak jsme si dali párek v rohlíku ve stánku a kopečkovou zmrzlinu v místní cukrárně a byli jsme spokojení. Pak už byl čas na to, se vydat zpátky na loď a tak jsme znavení došli do lodi, hodili jsme si věci do kajuty a pak jsme se šli koukat nahoru na palubu na vyplutí ze Stockholmu a pozorovali jsme ostrůvky až do setmění. Večer na lodi byl fajn, jen nám bylo divné, že jsme se v kajutě nesetkali s našimi spolubydlícími. Kolem 12 v noci, když už jsme šli na kajutu, že půjdeme spát, jsme holky konečně potkali a dozvěděli jsme se opravdu zajímavou historku! Loď odjížděla v 16:30, a pokud lidé přijdou po 16:15, tak se už na loď nedostanou, holky přišly o dvě minuty později, takže v 16:17 a už je na loď nepustili, i když je přemlouvali atd. Řekli jim, že mají dvě možnosti, buď si koupit jinou plavbu (což je dost drahé), a nebo zkusit stihnout loď na jednom ostrově (Mariehamn), kam se ale musí dostat zase jinou lodí. Takže holky si vzaly taxík do centra a dojely někam autobusem, pak pluly jinou lodí na ostrov Mariehamn a stihly naši loď. Myslím, že tohle je zážitek, o který bych opravdu nestála a jsem ráda, že jsme s Míšou naši loď stihli.
Než jsme se dozvěděli jejich příhodu, loď se začala (asi kolem 11) pořádně houpat a tak jsme samozřejmě museli jít zjistit ven, jak to tam vypadá. Venku pršelo a pořádně foukalo, takže jsme tam byli jen chvilinku, protože byl pořádně fujavec. Večer jsme si užili, byli jsme se podívat na karaoke (finština a švédština jsou poněkud zajímavé jazyky) a pak jsme ještě viděli revival Robbieho Williamse.
V pondělí ráno jsme v pořádku připluli opět do Helsinek a asi za hodinu a půl nám jel trajekt do Tallinu, vše jsme stihli a kolem 14:30 jsme vyjížděli z Tallinu opět do Litvy do Kaunasu. Do Kaunasu jsme přijeli v 10 hodin večer do Starého města a tak jsme šli na autobus, protože pěšky je to asi půl hodiny. Sice jsme jeli trochu špatným autobusem, protože na křižovatce, kde jsem myslela, že pojede doprava, jel doleva, ale sejití ke kolejím trvalo ze zastávky asi jen 5 minut. Anet nám půjčila od Matúše kartu (kdyby ji na recepci chtěli), ale stejně jí Míša ukazovat nemusel, takže vše dobře dopadlo a my se šťastně a unaveně vrátili zpátky do Kaunasu.